7 měsíců = 6 zubů?

Poslední dny je Alex velmi nervozní, stále slintá, každý den si dá tak hodinku a půl histerického pláče .. dnes začal rovněž, a to v podvečer. Nevydržela jsem to a vzala jsem si ho do ložnice k žehlení .. poblinkal nám postel, oslintal povlečení, ale konečně neřval a díky Sofince se i zasmál.

Po večeři ho jdu přebalit a dát mu pyžamko, vezmu gelík do ruky a s otevřenou pusou zýrám do jeho pusinky. Koukají tam na mě nejen dvě jedničky, ale i dvě dvojky. Našemu malému chudáčkovi šly tři zoubky najednou a dnešním dnem jsou venku. Bude mít už klidnější dny?? A my také :D ?

Jinak naše hledání babičky stále pokračuje. Včera u nás byla úžasná paní, která je výbornou adeptkou na "babičku - tetu" .. vše pochopitelně ukáže čas. Nechceme to vzdát už jen z jednoho prostého důvodu. Potřebujeme mít i prarodiče.

Někdy mne mrzí, že to řešíme tímto způsobem, moji rodiče svá vnoučátka milují, ale ta vnoučátka potřebují úzký kontakt s nimi a ten jim nejsou ze zdravotních důvodů schopni dát.

Martinovi rodiče podepsali včera fakt, že jim jsme "volní". Trochu nás urazilo, že k cizým jedou na celý víkend a vnoučátka chtějí vidět jen při zběžné návštěvě, kterou by urychlili beztak nějakou výmluvou. Ani by nás nenapadlo se "urazit", ale faktem je, že k nám nikdy na celý víkend nepřijeli a když náhodou přijedou, je to otázka několik hodin a opět vyráží domů.

Mě mrzí to, že Sofinku svého času neviděli 8 měsíců, možná více ... :( A dále nebudu komentovat :o) .

Dosti si stěžování na naše "pocity", hlavní je, že nám dětičky dělají radost a milujeme se.