Afektivní záchvaty

Naše milovaná Sofinka od 10-tého měsíce trpí afektivními záchvaty. Jistě spousta z vás ví, co znamenají takové záchvaty, hlavně pro rodiče. Dnes u nás proběhly dva:

1/ Sofinka chtěla k PC a tatínek s maminkou to nedovolili (nakonec jsme museli zasáhnou jemným prodem vody, nic nezabralo a už nedýchala dlouho - byla modrá).

2/ utíkala s knihou do obýváku, zakopla o vlastní nohu, padla na čtyři - nic strašného to nebylo, ale protože byla utahaná .. záchvat. (Opět bez dechu, nic nezabíralo, rovnou vzhůru za kohoutkem s vodu :( )

Mohu vám říci, že takové okamžiky jsou pro maminku i tatínka strašné.

Nejčastěji se objevují koncem prvního roku a kolem druhého roku života dítěte. Jsou vždy vázány na provokační moment, kterým může být strach, leknutí, výbuch zlosti, bolestivý podnět nebo výchovné usměrňování, které se dítěti nelíbí. Začínají obvykle výkřikem nebo lítostivým silným pláčem, který zabrání správnému nadechnutí. Dítě zmodrá v obličeji, obrací oči v sloup, současně se v obličeji i na končetinách objeví svalové záškuby a následuje na krátkou dobu ztráta vědomí. Výjimečně se dítě pomočí nebo pokálí. Častou příčinou, ale ne vždy, je nesprávně vedená výchova, záchvaty se objevují vždy ve dne při bdění z pláče.

Co dělat?

Jako léčba se doporučuje usměrnit dýchání již na začátku křiku či pláče, např. odvést pozornost na sfouknutí svíčky nebo hned pobízet k nadechnutí poklepáváním na záda.

Pokud je dítě emočně více dráždivé a stavy se často opakují, poraďte se s ošetřujícím dětským lékařem.

Afektivní záchvaty se většinou po třetím roce života již neobjevují.